Jsou ženy co se týče práce skutečně rovny mužům?

Není pochyb o tom, že trh práce se v posledních padesáti letech znaÄnÄ› zmÄ›nil, a to nejen u nás, ale celosvÄ›tovÄ›. ZaÄalo být uznáváno, že i ženy mohou „dÄ›lat kariéru“ a být na vedoucích pozicích, nikoliv pouze ve funkci sekretářek Äi asistentek. A to platí ve vÅ¡ech odvÄ›tvích. Zdálo by se tedy, že jsme koneÄnÄ› dosáhli vytoužené rovnoprávnosti pohlaví. Jak už to vÅ¡ak ale bývá, skuteÄnost je ponÄ›kud jiná.

 

 

V první řadě je zde fakt, že ženy stále nemohou provádět některé profese. Typickým příkladem může být hornictví. Zatímco žena může pracovat v administrativě, je zákonem zakázáno, aby byla klasický horník a fárala do dolů. V tomto případě se ovšem nejedná o diskriminaci bez důvodu.

 

Hornictví sebou totiž pÅ™ináší zdravotní riziko, a to nejen co se týÄe závalů. NÄ›které z plynů, které se v dolech uvolňují, působí nepříznivÄ› na lidský organismus, konkrétnÄ› pak niÄí například pohlavní buňky, tedy vajíÄka a spermie. A zatímco muž si spermie vytváří neustále, žena má vajíÄek jen koneÄný poÄet. Velmi snadno by se tedy mohlo stát, že by se díky svému povolání stala neplodnou – a to si nikdo „na triko“ nevezme.

 

 

Dobrá, ale co jiná povolání, kde žádná takováto zdravotní omezení nejsou? Tam by se mÄ›lo rovnoprávnosti dosáhnout, ne? Bohužel zkuÅ¡enosti a statistiky ukazují, že zbavit se zažitých zvyklostí a pÅ™edsudků je mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Na vedoucích pozicích jeÅ¡tÄ› stále je mnohem vÄ›tší poÄet mužů, než žen, zatímco na sekretariátu je tomu pÅ™esnÄ› naopak. A pokud mají muž a žena stejnou práci, mnohdy se stane, že žena bere v průmÄ›ru menší plat, aÄkoliv odvádí stejný výkon.

 

Je tedy jasné, že jsme od skuteÄné rovnosti muže a ženy v pracovním prostÅ™edí stále jeÅ¡tÄ› na hony daleko. Setkáváme se zde nejen se zastaralým systémem, ale také s pÅ™edsudky a názory, které do dneÅ¡ní doby zkrátka nepatří. A je otázkou, zda není náhodou nejvyšší Äas se jich vzdát.