Technický rozvoj zasahuje prakticky do všech oborů lidské činnosti a projevuje se v každodenním životě každého z nás. Snadno také přivykáme lepším výrobkům, co se týče jejich obsluhy, funkčnosti a životnosti, ať už se zaměříme na dílenské nářadí nebo kuchyňské spotřebiče či elektroniku. Poměrně značnou měrou se technický pokrok projevuje v dopravních prostředcích, a to nejen v osobních automobilech, ale i vlacích, autobusech či v letecké přepravě, a zamyslíte-li se nad tím, v čem lidé jezdí po silnici dnes, a jaké možnosti měli před padesáti lety, budete možná udiveni tak překotnou rychlostí vývoje technologií a obecně techniky jako celku.
Součástí tohoto procesu rozvoje techniky či automatizace výroby jsou i průmyslové kompozitní materiály neboli průmyslová keramika. Objevuje se nyní na pozicích, které dříve zastávaly kovové součásti, a vývojáři jí dávají přednost z několika zásadních důvodů:
Nevodí elektrický proud – toto má své platné místo například při bodovém svařování, kdy se elektrický proud nepřenáší na středicí keramické dorazy a naváděcí trny. Kompozity zkrátka působí jako izolant.
Vysoká odolnost proti otěru – kovové dorazy a trny se poměrně rychle opotřebí, čímž se snižuje přesnost výroby, a tyto díly se musí častěji měnit. S technickou keramikou jste na tom výrazně lépe, vyšší odolnost vůči otěru činí z této technologie skvělého partnera v průmyslové výrobě.
Působení tepla – ačkoli se to může zdát nepochopitelné, průmyslová keramika si lépe poradí s vysokou tepelnou zátěží, protože na rozdíl od kovových slitin nemá krystalickou mřížku. Toto je další významný důvod nasazení keramických kompozitů v průmyslu.
Okuje – velkým problémem bývají při výrobě různé kovové špony a okuje, které se doslova lepí na kovové komponenty, což pak vyžaduje pravidelné čištění a další zvyšování výrobních nákladů. Keramika je vůči těmto nečistotám víceméně netečná.